Tazatel: Ayman
Dotaz: Drazí učenci, As-Salamu `alaykum. Vrhli byste trochu světla na význam, účel a základní pravidla týkající se půstu? Džazakum Alláhu khayran.
Odpověď:
Wa `alaykum As-Salamu wa Rahmatullahi wa Barakatuh
Ve jménu Alláha, nejmilosrdnějšího, nejslitovnějšího
Všechna chvála náleží Alláhu a pokoj a požehnání Jeho Poslu
Drahý bratře v islámu, rádi bychom ti poděkovali za velkou důvěru, kterou jsi v nás vložil, a prosíme Alláha, aby nám pomohl sloužit Jeho věci a věnovat svou práci Jemu.
Půst o ramadánu je jedním z pěti pilířů islámu, tudíž má prvořadý význam. Prorok (pokoj a požehnání s ním) pravil, “Islám je postaven na pěti pilířích: svědectví, že není boha kromě Alláha a Muhammad je Jeho Posel, konání modlitby, placení zakah, konání pouti ke Svatému domu (hadždž) a půst v měsíci ramadánu.” (Vypravováno Al-Bukharim a Muslimem)
V odpovědi na tvou otázku dr. Muzammil H. Siddiqi, Prezident koncilu fiqh Severní Ameriky, stanovuje:
1. Co je půst?
Půst je v Koránu nazýván sawm. Slovo sawm doslova znamená “zdržovat se”. V súře Maryam Alláh praví o Marii, matce Ježíše, že řekla: “Přislíbila jsem půst (sawm) Milosrdnému a nebudu dnes mluvit na člověka žádného’! (19:26) Význam je “slíbila jsem dnes zdržovat se mluvení s někým”. Podle šarí`a slovo sawm znamená zdržovat se všech věcí, které jsou zakázány během půstu od úsvitu do soumraku a činit tak se záměrem postit se.
2. Smysl půstu
Korán praví:
Vy, kteří věříte, předepsán vám jest půst, tak, jako byl již předepsán těm, kdož před vámi byli – snad se naučíte taqwa!
(Al-Baqarah 2:183)
Taqwa je velice důležitý duchovní a etický termín Koránu. Je to shrnutí všech duchovních a etických principů islámu. Je to znak v životě věřícího, který mu/jí neustále připomíná Alláha. Osoba mající taqwa miluje konání dobra a vyvarování se zla kvůli Alláhu. Taqwa je zbožnost, ctnost a uvědomění Alláha. Taqwa vyžaduje trpělivost a výdrž. Půst učí trpělivosti a s trpělivostí člověk může dosáhnout na nejvyšší pozici taqwa.
Prorok (pokoj a požehnání s ním) pravil, že půst je štít. Chrání osobu před hříchem a smyslnými touhami. Když se Ježíšovi apoštolové jeho zeptali, jak odpuzovat zlé duchy, je vypravováno, že pravil: Toto nevychází, jedině skrze modlitbu a půst. (Matouš 17:21). Podle imáma Al-Ghazaliho (zemřel 1111 n.l.) půst v lidském jedinci vytváří podobnost s božským znakem samadiyyah (osvobození od chtění). Imám Ibn al-Qayyim (zemřel 1350 n.l.) pohlížel na půst ve významu vysvobození lidského ducha z uchopení tužbami dovolujíc tak umírněnosti převládnout v tělesné osobě. Imám Šah Waliullah Dahlawi (zemřel 1762 n.l.) viděl půst ve smyslu oslabení bestiálních a posílení andělských elementů v člověku. Maulana Mawdudi (zemřel 1979) zdůrazňoval, že postit se celý měsíc každoročně cvičí jedince jednotlivě, a muslimskou komunitu jako celek, ve zbožnosti a sebeovládání.
3. Půst je povinnost
Ve druhém roce po hidžře bylo muslimům nařízeno postit se v měsíci ramadánu každý rok. Korán praví,
Vy, kteří věříte, předepsán vám jest půst, tak, jako byl již předepsán těm, kdož před vámi byli – snad se naučíte bohabojnosti!
(Al-Baqarah 2:183)
Dále Alláh praví,
Postním měsícem je měsíc Ramadán, v němž Korán byl seslán jako vědení správné pro lidi a jako vysvětlení tohoto vědení i jako spásné rozlišení. Kdo z vás spatří na vlastní oči měsíc, nechť se postí! Ten z vás, kdo je nemocen anebo na cestách, nechť postí se stejný počet dní později; Bůh si přeje vám to usnadnit a nechce na vás obtížné. Dodržujte plně tento počet a chvalte Boha, za to, že správně vás vede – snad budete vděční!
(Al-Baqarah 2:185)
Prorok Muhammad (pokoj a požehnání s ním) toto dále vysvětlil v množství prohlášeních vypravovaných v knihách Hadith. Je vypravováno imámem Bukharim a imámem Muslimem s odkazem na autoritu Ibn Umara, že Alláhův Posel pravil, “Islám je postaven na pěti pilířích: svědectví, že není boha kromě Alláha a Muhammad je Jeho Posel, konání modlitby, placení zakah, konání pouti ke Svatému domu (hadždž) a půst v měsíci ramadánu.”
Muslimská ummah se jednomyslně shoduje na tom, že půst v měsíci ramadánu je povinný pro každou toho schopnou osobu (mukallaf).
4. Pravidla půstu
a) Kdo se musí postit?
Půst v měsíci ramadánu je povinný každému muslimovi, muži nebo ženě, který je dospělý (tj.dosáhl puberty), při smyslech, a není nemocen nebo na cestě.
Nemoc může být dočasná, u které se očekává, že se člověk brzy zotaví. Takovému člověku je dovoleno se nepostit ve dnech jeho/její nemoci, ale musí se postit po ramadánu, aby dohnal zameškané dny. Ti, kdo jsou trvale nemocní bez vyhlídky na lepší zdraví, těm je také dovoleno se nepostit, ale musí zaplatit fidyah, což je darování denního jídla za každý zmeškaný půst potřebnému člověku. Lze dát místo toho také peníze potřebnému člověku na jídlo. Ženám v průběhu periody a poporodního krvácení není dovoleno se postit, ale musí doplnit daný počet dní po ramadánu. Těhotné ženy a matky, které kojí, naleznou-li obtížným se postit, mohou půst také odložit na dobu, kdy budou v lepší kondici.
Cesta podle šarí`a je jakákoli cesta, co vás zavede mimo vaše město nebo místo pobytu, nejméně 48 mil nebo 80 kilometrů. Je to stejná cesta, co dovoluje zkrátit (qasr) modlitby. Cesta musí být z dobrého důvodu. Je hříchem cestovat o ramadánu za účelem vyhnout se půstu. Muslim by se měl snažit upravit své plány, aby se vyhnul cestování a mohl se postit a cestovat pouze je-li to nezbytné. Cestovatel musí po ramadánu nahradit určený počet dnů a to co nejdříve.
b) Půst podle Sunny
1) Dát si suhur (jídlo před úsvitem). To je Sunnah a je veliká odměna a požehnání v suhur. Nejlepší dobou pro suhur je poslední půlhodina před úsvitem nebo modlitbou fadžr.
2) Dát si iftar (snídani) olamžitě po západu slunce. Šarí`a stanovuje západ, když sluneční kotouč zajde za horizont a zcela zmizí.
3) Během půstu se vyvarovat všech falešných řečí a skutků. Nedohadovat se, nediskutovat, nezapojovat se do sporů, neužívat vulgární slova nebo dělat cokoli zakázaného. Člověk se musí zkoušet vychovávat morálně a eticky vedle získávání fyzického cviku a disciplíny. Člověk také nesmí vystavovat svůj půst na odiv mluvením o něm, předváděním suchých rtů a hladového žaludku nebo špatné nálady. Postící se osoba musí být potěšená, v dobrém duchu a dobrém rozpoložení.
4) Během půstu by člověk měl konat skutky dobročinnosti a dobroty k ostatním a zvýšit své uctívání a čtení Koránu. Každý muslim by se měl usilovat v měsíci ramadánu alespoň jednou přečíst celý Korán.
c) Věci, které ruší půst
Člověk se musí vyvarovat dělání čehokoli, co může učinit jeho půst neplatným. Věci, které ruší půst a vyžadují qada (nahrazení dnů) jsou:
1) Záměrně jíst, pít a kouřit, včetně pojímání nevýživných věcí skrze ústa, nos nebo konečník.
2) Záměrně si vyvolat zvracení.
3) Začátek periody nebo krvácení, třeba i v poslední chvíli před soumrakem.
4) Výron semene z důvodu sexuálního vzrušení následkem líbání, objímání atd.
5) Jíst, pít, kouřit nebo mít pohlavní styk po fadžr (úsvitu) z mylného závěru, že ještě není čas fadžr. Obdobně dopuštění se těchto věcí před soumrakem z mylného závěru, že už je čas soumraku.
Pohlavní styk během půstu je zakázán a je to velký hřích. Kdo se ho dopustí musí prodělat qada (nahrazení půstu) i kaffarah (postit se dalších 60 dní po ramadánu nebo nakrmit 60 chudých lidí za každý den takto porušeného půstu). Podle imáma Abu Hanify jíst a/nebo pít záměrně během půstu také vyžaduje totéž qada a kaffarah.
d) Věci, které neruší půst
Během půstu jsou následující věci dovoleny:
1) Sprcha nebo koupel. Je-li nedobrovolně spolknuta voda, neruší to půst. podle většiny znalců práva je také dovoleno plavání, ale člověk by se měl vyhnout potápění, protože to způsobuje příchod vody ústy nebo nosem do žaludku.
2) Používání parfémů, nošení kontaktních čoček, nebo užití očních kapek.
3) Injekce nebo krevní odběr.
4) Užití miswaku (zubní tyčinky) nebo zubního kartáčku (dokonce zubní pasty) a vyplachování úst a nosních dírek vodou, nedojde-li k přehánění (aby se tak vyhnulo polykání vody).
5) Jíst, pít nebou kouřit mimoděk, tj.když člověk zapomene, že se postí. Ale musí přestat hned jakmile si to uvědomí a pokračovat v půstu.
6) Když muž během dne usne a má sen s polucí, tak to neruší půst. také, měl-li kdo v noci pohlavní styk a nebyl schopen vykonat ghusl (koupel) před úsvitem, může se začít postit a vykonat ghusl později. Ženy, které přestaly menstruovat v průběhu noci se mohou začít postit i když ještě nevykonaly ghusl. Ve všech těchto případech je ghusl nezbytný, ale půst je platný i bez koupání.
7) Líbání mezi manželem a manželkou je během půstu dovoleno, ale mělo by se mu vyhnout, aby dále nepřešlo v něco, co je během půstu zakázáno.
e) Požadavky pro platnost půstu
Jsou v zásadě dvě hlavní složky půstu:
1) Záměr (niyyah) se postit. Člověk by měl před úsvitem učinit upřímný záměr postit se kvůli Alláhu. Záměr nemusí být vyjádřen slovy, ale musí být s upřímností srdce a mysli. Někteří učencu jsou toho názoru, že stačí učinit záměr jednou pro celý měsíc a nemusí být opakován každý den. Avšak je lepší činit záměr každý den k získání plného prospěchu z půstu.
2) Vyvarovat se od úsvitu do soumraku všech zakázaných věcí. Tento bod byl již detailně vysvětlen výše.
A Alláh to ví nejlépe.
